Než začnu s albem Review of Don’t Panic od All Time Low, chci jen stručně popsat historii kapely. All Time Low byla součástí vlny pop-punkových kapel, které se dostaly do popředí pozornosti a pozornosti hlavního proudu v polovině roku 2000, ačkoli byly podepsány pod nezávislou značkou stejně jako mnoho jejich současníků.
Stali se oblíbenými fanoušky hlavně pro lyrickou zdatnost a šarm zpěváka Alexe Gaskartha. Kromě toho, že vypadali dobře, byli mladí a schopní hudebníci. Nebyli to bublinková popová kapela. Podařilo se jim vybudovat věrné pokračování, díky nimž se z regionálního hitu v jejich rodném městě v Baltimoru stali uznávanou kapelou v celých Spojených státech.
eat bulaga hodnocení 26. září
Bylo proto nevyhnutelné, že hlavní hlavy nahrávacích společností klepe na jejich dveře, a to se stalo v loňském roce s vydáním Dirty Work pod Interscope Records. Ale ke zděšení dlouholetých fanoušků All Time Low, kteří sledovali své kariérní začátky a jsou příliš obeznámeni s jejich prací, digitální a prodejní alba nesplnily očekávání Interscope Records, přestože byly silně medializované a prakticky troubily jako další komerční pop-punková kapela, která bude následovat jako Blink-182 a Yellowcard.
Dirty Work byly přehnaně rádiové pop-rockové písně, které zněly jako Disney, a ne jako pop-punkové. Písně byly příliš lesklé a ne dost drsné. Objevily se zprávy, že All Time Low předal svou kreativní kontrolu oblekům label-head výměnou za marketingové programy a pomoc spoluautorů, kteří s kapelou od začátku nikdy nepracovali.Kylie Padilla se přestěhovala do nového domova se syny po rozchodu s Aljurem Abrenica Jaya se loučí s PH, odlétá dnes do USA, aby ‚zahájila novou cestu ' SLEDOVAT: Gerald Anderson se plaví s rodinou Julie Barretto v Subicu
Kdysi oslavované skladatelské schopnosti vedoucího zpěváka Alexe Gaskartha se najednou staly daleko od způsobu, jakým psal své písně, když byl ještě pod nezávislou značkou. Kvůli uvedenému vývoji byli jejich dlouholetí fanoušci přirozeně zklamáni svým hlavním debutem na labelu a šli tak daleko, že jim říkali výprodeje! Ať už to bylo od zaujatých fanoušků nebo příliš posedlých fanoušků kapely, vlastně nevíme. Ale víme, že All Time Low následně klesl z Interscope Records kvůli skličujícímu počtu prodejů digitálních a alb.
Z tohoto řetězce událostí, který se objevil, se někteří fanoušci divili, co by se teď stalo s All Time Low a zda by ještě dokázali vydat nové album. Už se nemusí divit - All Time Low vydala zbrusu nové album Don’t Panic pod vlajkovou lodí Hopeless Records. Bude to pro kapelu návrat do formy? Podívejme se na jejich album Don’t Panic a zjistíme to.
Od první skladby dává Alex Gaskarth jasně najevo své pocity, když byl pod velkou nahrávací společností. Zde vyjadřuje své frustrace z toho, že skupina byla uvedena v omyl a v podstatě slíbila okamžitou slávu. Toto je více pop-punkové, protože tato první skladba naznačuje, že se zbavili obrazu, který měli pod Interscope Records. Alex Gaskarth sem nepřijímá žádné vězně a album rozběhne se solidní stopou.
Druhá a třetí stopa Serenáda na zadním sedadle a Pokud by tyto listy byly státy s první stopou se úplně nesrovnávají. Ačkoli písně nejsou tak lyricky silné, jsou stále chytlavé svými rafinovanými verši.
Čtvrtá skladba Někde v Neverlandu je nejvíce návykový svými texty, které odrážejí mladého Alexe Gaskartha zpívajícího o svém odmítnutí dospět a přát si zastavit čas. Má sbor tak chytlavý, že po několika poslechech by bylo těžké na něj zapomenout. Tato skladba předvádí skladatelské schopnosti Alexe Gaskartha. Pátá skladba je však přeskočitelná, protože zní spíš jako běžná skladba na straně B než cokoli jiného.
Šestá skladba Ironií udušení zachránce obsahuje hravé texty a další kreativitu díky dalšímu použití potlesků. 
Sedmá skladba Žít a nechat jít je nejtěžší skladbou alba s vokály Alexe Gaskartha, který zasáhl vysokou registrační značku. Je to téměř rocková aréna a stojí za ním vytrvalé bušení kůže bubeníkem Rianem Dawsonem a sporadickými kytarovými liniemi Jacka Barakata. Skvělý okamžitý poslech!
Sedmá skladba Obrysy vystavuje jeden z nejmocnějších textů Alexe Gaskartha a rovněž zahrnuje hostující vokální tvorbu Jasona Veny, dalšího z jejich vrstevníků v indie scéně. Oba zde sdílejí hlasové povinnosti, aniž by zastíňali druhou a výsledkem je zatím jedna z nejlepších skladeb od All Time Low.
je vincent rodriguez iii gay
Zbytek zbývající stopy z 8thdo 11th, můžete je přeskočit.
Ale poslední skladba Tak dlouho a děkuji za všechny Booze končí album silnou a těžkou notou a stejně jako u první skladby jsou zde opět zdůrazněny skladatelské schopnosti Alexe Gaskartha. Doprovodný agresivní kytarový riff od Jacka Barakata odpovídá hněvivější stránce změny stylu zpěvu Alexe Gaskartha, který je zde ve svém punkovém režimu.
Don’t Panic je album, které mohli dlouholetí fanoušci All Time Low snadno porovnat se svými dřívějšími díly. Kromě toho toto album také znamená, že skupina dosáhla nového milníku ve své kariéře, a to zasahuje desetiletou společnou hudbu. Ať už jste vyloučili All Time Low jako výprodej, nebo jen pro jinou kapelu složenou z dobře vypadajících kluků, toto album dokazuje jinak, jak výjimeční jsou jako hudebníci, když jim mají pod kontrolou tvůrčí kontrolu! A možná to tak měl znít jejich hlavní debutový label Dirty Work a oni by zůstali na vysoké úrovni!
Můj konečný verdikt: 8/10.